Sotva se stal plnoletým, už nahlédl do kabiny A-týmu prvoligového klubu. Nejprve se v Teplicích jen rozkoukával, když ale dostal šanci na hřišti, na nic nečekal! Na jaře zařídil gólem výhru proti Zlínu, pak svou hlavičkou zahájil obrat v Liberci. Patří mezi největší objevy HET ligy v letošní sezoně 2017/18.

Teplický klenot Žitný: Vzdělání? Pro mě stejně důležité jako fotbal! Rosický vždy byl a bude vzorem
A své místo má i v reprezentaci. S devatenáctou neúspěšně bojoval o účast na mistrovství Evropy, nedávno se dokonce objevil mezi náhradníky lvíčat! Řeč je pochopitelně o 19letém záložníkovi Patriku Žitném, který v exkluzivním rozhovoru pro HATTRICK.cz a eFotbal.cz mluvil nejen o aktuální situaci na teplických Stínadlech, ale také došlo na to, jak už v roce 2012 netradičně pomohl Česku k výhře na ME proti Řekům!

Do ligy jste vlétl jako uragán, ve čtyřech zápasech jste za 175 minut vstřelil dvě branky! Snil jste vůbec o takovém skvělém startu?

O takovém začátku jsem opravdu nesnil. Přišlo to tak rychle. Říkal jsem si, že by bylo super vstřelit v úvodních zápasech alespoň gól, nakonec se to povedlo dokonce dvakrát.

Proti Zlínu jste rozhodl o třech bodech, teď jste v Liberci svým gólem zavelel k senzačnímu obratu. To musí těšit dvojnásob, ne?

Oba dva góly padly při vítězných zápasech, o to je to pro mě sladší. Samozřejmě je důležité, že jsme ta utkání zvládli jako tým a vyhráli jsme.

Jak jste ty dva zásahy viděl ze svého pohledu? Byla ta druhá branka snazší než ta první?

Ani si nemyslím, že by byla snazší než ta první. Každý gól byl úplně jiný.

Dá se po takovém famózním úvodu v české lize, jaký jste prožil, udržet nohama na zemi?

V tomhle mi hodně pomáhá rodina, trenéři i kluci v kabině. Sám si to uvědomuji, že musím zůstat nohama na zemi. Je to jen začátek dlouhé cesty.

Čili lidé ve vašem okolí vás neplácají po zádech a spíše vás nabádají k tomu, abyste neusnul na vavřínech a dál na sobě pracoval?

Ano, přesně tak. Povzbuzují mě a tlačí mě k tomu, abych na sobě nadále pracoval.

Jak to vůbec vypadá, když takhle dojde do kabiny čerstvě devatenáctiletý mladík? Usnadnili vám to ze začátku spoluhráči nebo trenér?

Do kabiny áčka jsem přišel vlastně už na začátku osmnáctých narozenin. A všichni kluci v kabině mi pomohli pomalu se adaptovat do dospělého fotbalu. Jako tým tvoříme super partu. Trenéři mě nechali pár měsíců rozkoukat a trochu se s tím sžít. A to mi podle mě hodně pomohlo.

V kabině se tedy cítíte dobře?

Ano, kabina je super. Není tu žádný problém, navzájem se všichni respektujeme, tak to má být.

S kým si nejvíce rozumíte?

Popravdě si rozumím s většinou kluků, ale jako „mlaďas“ asi nejvíce s podobně starými kluky jako já, což je třeba Alex Král, Dan Trubač, Marek Richter nebo Petr Kodeš.

Jakou jsou Teplice spokojeny se současnou sezonou? Osmé místo v tabulce, osm výher i proher na kontě, vyrovnané skóre 27:27, jednatřicet získaných bodů… To nejsou zrovna nejhorší čísla, ale ani nejlepší.

Spokojenost je taková poloviční. Tenhle rok chceme bojovat o poháry, ale svazuje nás venkovní série, kde jsme vyhráli všehovšudy jen dvakrát. Teď nás čeká posledních sedm zápasů sezony a my se budeme chtít poprat o co nejvíce bodů.

Takže evropské poháry u vás nejsou úplně tabu? I na tohle téma dojde řeč?

Naděje umírá poslední. Dokud je o co hrát, tak budeme chtít bojovat.

S jakým konkrétním úkolem teplický klub vstoupil do jarní části?

Určitě navázat na konec roku, který jsme vůbec neměli špatný. Začátek jara se nám moc nepodařil, ani výsledkově, ani herně. Ale po porážce v Jihlavě a následném vítězném utkání se Zlínem se herní kvalita týmu vrací.

A co Teplice a předkolo Evropské ligy v příštím ročníku 2018/19? Bude to jeden z hlavních cílů?

Nepochybně to bude náš hlavní cíl.

Svou kariéru jste začal v útoku, později jste se ale přesunul do zálohy. Teď máte tedy za úkol góly spíše chystat než je sám střílet. Jak vám ta role vyhovuje?

Už od mala jsem začínal v útoku, i když jsem nebyl úplně nejvyšší. V té době to ještě takový handicap nebyl. Jenže po přesunu do dorostu, kde je ta liga už silovější než v žácích, jsem se přesunul do zálohy. Tahle pozice mi vyhovuje, protože se dostanu víckrát k míči a můžu hledat finální přihrávku nebo koncovku.

Dočetl jsem se, že v sezoně 2008/09 jste nasázel 134 branek, to je neuvěřitelné číslo! Nemrzí vás, že jste se nakonec stal středopolařem?

Je to možné, protože v té době bylo opravdu hodně letních i zimních turnajů, kde se ty góly daly nasbírat. Postupem času jsem raději ty góly spíš připravoval, než je sám dával.

Kdo ty góly tehdy vůbec počítal?

Byl to můj taťka společně s bráchou. Táta skoro každý zápas natáčel, takže pokud jsme to nějak nepočítali, tak jsme se mohli alespoň kouknout na video. A bratr Michal byl vlastně můj trenér od mládí. Vedl mě už v Ústí, pak i po přesunu do Teplic. I on byl na většině zápasech, ale spíše v roli trenéra.

Málokdo ví, že jste se objevil také na mistrovství Evropy 2012 v Polsku během zápasu mezi Českem a Řeckem! Můžete trochu přiblížit, o co šlo a jak se to celé zrodilo?

Účastnil jsem se internetové soutěže „Přines míč do hry“, kam mě přihlásila mamka. Tu soutěž jsem vyhrál a za odměnu jsem nesl míč rozhodčímu před tím zápasem mezi Čechy a Řeky. Byl to v té době opravdu velký zážitek, jak pro mě, tak i pro mého taťku.

Jak jste si ten moment užil? Vzpomínáte na to dodnes?

Užíval jsem si to od chvíle, kdy jsem přijel do Vratislavi. Nebyl to jen samotný zápas, ale i další desítky momentů okolo toho duelu. Vzpomínám na to hodně a samozřejmě na to vzpomínat budu.

V souvislosti s touhle soutěží jsem viděl jednu vaši fotku, kde jste kompletně oblečen do sparťanských barev. S letenským klubem jste měl někdy něco společného?

Jako malý kluk v přípravce, a pak i v žácích, jsme chodili za ruce s fotbalisty. Takže tahle fotka vznikla, když tu hrála Sparta. Ten zápas si dobře pamatuji, v poločase jsme hráli na malé branky, potom jsme obíhali stadion a fanoušci nám tleskali. Bylo to hezké, když nás v devíti letech povzbuzovalo deset tisíc fanoušků.

Cizí vám není ani reprezentační dres. Doufáte, že si jednou s národním A-týmem zahrajete třeba mistrovství Evropy nebo světa?

Myslím, že o tomhle sní každý fotbalista. Většina hráčů chce být součástí reprezentačního týmu na EURO nebo na mistrovství světa!

Jak jste spokojen se svými výkony v mládežnických výběrech? Za reprezentaci U18 jste dal tři góly, daří se vám i v kategorii U19, teď jste byl dokonce mezi náhradníky jednadvacítky.

Spokojenost by byla v případě, kdybychom postoupili z elitní fáze kvalifikace na EURO. Jenže se nám to nepodařilo, takže pocity jsou takové smíšené.

Už jste naznačoval, že vás ve fotbale hodně podporuje celá rodina. To vám taky musí hodně pomáhat, ne? Žije tím podobně jako vy?

Rodina je pro mě to nejdůležitější. Jsem jim opravdu vděčný za to, jak mě podporují na každém zápase. U nás je to trochu jiné. Třeba mamka si raději pustí fotbal než film nebo seriál.

Vzdělání šlo u vás kvůli fotbalu na druhou kolej? Nebo i tomu přikládáte velkou váhu?

Vzdělání je teď na stejné úrovni jako fotbal. Nejdříve si chci dodělat maturitu a potom se uvidí, co dál. I když popravdě bych rád pokračoval ve studiu i nadále.

Obchodní akademie, kterou teď v Teplicích studujete, vás také podporuje? Viděl jsem, že na svém webu dokonce informovala o vašem prvním ligovém gólu.

Škola mě ve fotbale podporuje stoprocentně, za to jim patří velké díky. Mám individuální plán a snažím se všechno zvládat, abych u maturity uspěl.

Kdo je vaším fotbalovým vzorem?

Fotbalovým vzorem pro mě vždy byl a bude Tomáš Rosický. Jeho přehled ve hře, technika, klid na míči… To bylo něco neuvěřitelného. Teď ze současnosti je to Mesut Özil.

Komu fandíte? Máte oblíbený tým někde za hranicemi naší republiky?

Už od malička je to Arsenal. I přes ne úplně vydařené poslední sezony mu stále věřím, že se může dostat tam, kde byl dřív.

Teď vás doma v pátek čeká Mladá Boleslav, která už pětkrát v řadě neprohrála a navíc vyloupila Plzeň! Co od toho zápasu očekáváte?

Každý zápas v lize je nesmírně těžký a my se pokusíme udržet naši domácí neporazitelnost. Víme, že jsme doma silní a budeme to chtít potvrdit i v pátečním utkání s Boleslaví.

Záložníkovi FK Teplice a české reprezentace U19 Patriku Žitnému děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve fotbalovém i osobním životě.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.

Sparta na začátku sezóny a Slavia na startu jara. Andrea Stramaccioni a Jindřich Trpišovský. Připadá vám, že ti dva toho mají jen pramálo společného? Něco přece. Svá angažmá v nejslavnějších českých klubech rozjeli dost podobně. Proč je tedy atmosféra tak rozdílná?

Andrea Stramaccioni, dnes už bývalý trenér pražské Sparty, a Jindřich Trpišovský, současný kouč pražské Slavie, jsou rozdílné trenérské osobnosti na první pohled.

Italský elegán a mistr tiskových konferencí preferoval i v české lize nejčastěji padnoucí oblek, zato Trpišovskému vyhovuje daleko víc sportovní oblečení s nezbytnou kšiltovkou, díky které (a jeho herní filozofii) si vysloužil přezdívku „český Jürgen Klopp“.

Vstup do angažmá v nejslavnějších českých klubech ale mají až překvapivě podobný. Velké cíle, velké plány i velká slova na úvod. Následované řekněme nic moc výsledky. Možná jste si té zajímavé statistiky na sociálních sítích také všimli.

Prvních šest zápasů Sparty v lize na podzim? Tři vítězství, dvě remízy, jedna porážka.

Prvních šest mačů Slavie pod Trpišovským na jaře? Tři vítězství, jedna remíza, dvě porážky.

Trpišovský tedy odstartoval hůř než Ital ve Spartě!

Proč je atmosféra tak moc jiná?

Pozoruhodné je, že zatímco kolem Sparty už byla po této sérii na začátku září doslova pekelná atmosféra a protestující kotelníci přišli o jediný gól Tomáše Rosického po návratu do Čech, okolo Slavie je až nečekaný klid.

Čemu to přičíst? Jsou jen slávisté trpělivější a sparťani pruďasové? Tak černobílé to asi nebude.

Sparta (stejně jako všichni ostatní) začala okamžitě nabírat ztrátu na suverénní Plzeň. Slavii rozhodně pomáhá, že i přes jarní klopýtání se její výchozí postavení nijak zvlášť nehorší a drží stále druhé místo. Nejbližší pronásledovatelé Liberec, Olomouc a už vůbec Sparta, nezáří.

Co se týká útoku na titul, s tím kvůli bodovému příkopu, který mezi sebou a ostatními na podzim vykopala Plzeň, nemohl počítat vůbec nikdo. I když po ztrátách ligového lídra by snad ani ten nebyl nereálný.

Taky je fakt, že Slavia i přes šokující porážky v Jihlavě nebo naposledy doma se Zlínem nepředvedla ani jednou pro fanoušky tak trýznivé představení jako Sparta v létě v Brně. Stramaccioniho squadra navíc v nejkratší možné lhůtě vyfičela po dvou porážkách z Evropské ligy. To Slavia postoupila na jaře do semifinále MOL Cupu.

Zbytečné by bylo zastírat ještě jeden důležitý fakt. Stramaccioni i velká část jeho svěřenců pro podstatnou část fanoušků byli (a jsou) „cizáci“. O nějaké trpělivosti nemohla být řeč. Naopak se po štědře honorovaných (ne)posilách každý rád svezl.

„Národnostní problémy“ by Slavii hrozit neměly. I přesun pozornosti z poněkud vyčpělých hráčů za zenitem, kteří do Slavie chodili v létě, na mladší české hráče s perspektivou je bezpečnější strategie. V případě, že se něco nepovede, se bude všechno obhajovat mnohem snáze než do té doby nevídaně drahé posily, které si do Sparty přivedl Stramaccioni.

Jinak ale přestavba kádru k Trpišovského obrazu také docela bolí. Občas to vypadá, že vlastně kráčí po podobné stezce jako Ital v létě ve Spartě. Z fotbalistů, které ve spolupráci se sportovním ředitelem Janem Nezmarem v zimě do Edenu přivedl, se ihned etabloval jen brankář Ondřej Kolář. I když i ten má u fanoušků vroubek za pokažené derby.

Nasazování Ondřeje Kúdely a Lukáše Pokorného na úkor oblíbenců Simona Deliho či Michela Ngadeua ale už nyní dělá mezi fanoušky zlou krev.

Jak Trpišovský dopadne?

Takže suma sumárum? Hrozí po obdobném startu do angažmá i Trpišovskému stejný konec, jaký potkal Stramaccioniho? Rozhodně nikoliv nezbytně.

Předně, dělat účty po šesti kolech by byl nebetyčný nesmysl. I když na podzim v případě Sparty k tomu leckdo neměl daleko a s trochou nadsázky se dá říct, že vlastně možná i měl pravdu.

Ale trpělivost a důvěra v cestu, po které se zodpovědní vydali, je zkrátka naprosto nutná, pokud se má něco opravdu změnit a klub se hnout z místa.

A pak má Trpišovský ještě jedno plus. Zatímco u Sparty v době Stramaccioniho panování hledali fanoušci rukopis nebo herní styl marně i po zimní přestávce, u Slavie už jisté výsledky Trpišovského práce vidět jsou.

Byť je nespíš přesnější spíš slovo zárodky. Slavia napadá soupeře podstatně častěji a výše než pod Šilhavým. Poměrně zřetelná je i zvýšená agresivita, což byl také rys společný pro předchozí Trpišovského týmy, ať už to byl Liberec nebo Žižkov.

Nicméně práce je v Edenu před trenérským štábem pořád víc než dost. Vedení a koneckonců i fanoušky stejně ve finále zajímají především výsledky. Sympatickými vyjádřeními typu „beru to na sebe, netrefil jsem se do sestavy“, se nedá jejich absence dohánět donekonečna. To ostatně nakonec poznal i mistr slova Stramaccioni.

Zkrátka Trpišovskému to se Slavií pořád může vyjít, odpověď dá až čas. Zcela paradoxně pak ale musí vyznít, že kolem Sparty už se přehnal a Slavii dýchá na záda Jablonec, který z lavičky řídí Petr Rada. Ten tolikrát vysmívaný Petr Rada, který neuspěl (byť za jiných podmínek) ve Slavii a dostatečně spokojení na to, aby mu prodloužili smlouvu s ním nebyli ani v závěru minulé sezóny na Letné.

Ale i v případě „štiky ze severu“, která na jaře neztratila ani bod a útočí na Evropu z poháru i ligy platí, že po šesti kolech je ještě na hodnocení pořád příliš brzo.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o fotbalové dresy sady.

Dvě témata živí německá média na začátku tohoto týdne. Reprezentační zápas v Berlíně s Brazílií a sháňka nejlepšího klubu Německa po trenérovi. Zatímco první akce skončí v úterý večer, druhá se táhne. Až příliš dlouho.

Bayern dostal košem a tlačí jej čas. Přijde trenér z kategorie sci-fi?
Řeč je samozřejmě o Bayernu a nástupci JuppaHeynckese, který si stále trvá na svém a po konci sezony hodlá svůj záskok po Ancelottimukončit. O víkendu padlo jméno jeho nejvážněji míněného následovníka. I když to dosud Bayern nikdy naplno nepřiznal, měl jím být Thomas Tuchel, který loni na jaře skončil v Dortmundu. O víkendu prosáklo, že značka TT by měla od léta převzít londýnský Arsenal.

Jak vážné byly jeho námluvy s Bayernem? Samotný kouč to neprozradil, ale z dobře informovaných zdrojů kolem mnichovského velkoklubu prosáklo, že bossové Hoeness a Rummenigge vedli ještě v minulých dnech s Tuchelem dlouhý videohovor, který ale k úspěchu nevedl. Holt Arsenal je (aspoň pro někoho) víc, než Bayern. Proti gustu žádný dišputát.

Kdo tedy převezme Bavoráky? Pro vedení klubu s největší pravděpodobností padla nejreálnější varianta a teď se vrací do bodu nula, či velmi blízko k němu. A to je živná půda pro různorodé spekulace, jejichž pravdivost může či nemusí spadat do „zpravodajství agentury JPP“ (Jedna paní povídala).

Tak tedy: Vysoký kurz by v Mnichově mohl mít Ralph Hasenhüttl, současný lodivod RB Lipska. V Sasku je ale pod smlouvou (ještě na další sezonu), má tam rozdělanou práci a podle všeho je i spokojen.

Dvojkou současného draftu Bayernu by mohl být Niko Kovač, kouč Frankfurtu, účastník mistrovství světa, dříve kouč chorvatského nároďáku, v Bayernu dvě sezony působil. I on si ale vede skvěle v Eintrachtu, který bojuje o Ligu mistrů. Byla by to pro něj těžká volba.

Tak trochu upadá humbuk kolem mladíka Juliana Nagelsmana (31 let), kouče Hoffenheimu, který bojuje se svým týmem o Evropskou ligu a jeho zájem stěhovat se za prací kousek dál v Bavorsku utichl.

Ještě přichází na řadu další kategorie, nazvěme ji tak trochu sci-fi. Do ní spadá Joachim Löw, který už přes deset let vede německý národní tým, má s ním smlouvu do EURO 2020. Co by se muselo stát, aby u repre skončil a šel do Bayernu?

Trumfem stejné kategorie je i Mauricio Pochetino, kouč TottenhamuHotspur. Tomu se ke všem překážkám se smlouvou připočítává ještě jeden hendikep a tím je totální neznalost němčiny. Tuhle jazykovou bariéru odmítají šéfové Bayernu. Bavorský kouč prostě musí umět německy a nejen anglicky či španělsky.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.

Tak jsem se už na internetu a facebooku dočetl, že pondělní slavnostní vyhlášení tradiční ankety Fotbalista roku v pražském Divadle na Vinohradech přenášené kanálem ČT 1 byla letos nuda, že prý lidem chyběla zábava a podobně. Já půjdu – a rád – proti proudu. Mně se to totiž po letech líbilo. Žádná trapná „novácká“ estráda plná přihlouplých fórků a dvojsmyslných narážek čtvrté kategorie, žádné trapnosti, jak tomu leckdy v minulosti bývalo. Slavnostní akce v důstojném prostředí s kvalitní moderátorkou Lucií Výbornou. Tak to má přesně podle mého názoru být. A tak vypadají i gala večery FIFA, pokud se na ně z „kritiků“ někdo dívá.

Fotbalista roku: Konečně důstojná akce bez estrády. Proč ale vyhrál Darida? A proč Vrba – a ne Šilhavý?
Jen ty výsledky, které vzešly z hlasování Fotbalové akademie, jejímž členem mám čest být, mi nějak nesedí. Proč vyhráli Darida a Vrba? Ve výsledkově „plonkovém“ českém roce 2017 to ale bylo těžké, jako by se vyhlašovali Fotbalista a Trenér „půlroku“ a nikoli celého roku.

Proč tu stále někdo chce lacinou estrádní zábavu?
To, že se to někomu pondělní vyhlášení nelíbilo a že dokonce byli takoví, kteří v sále zívali, je jejich problém. Pokud se chtějí za každou cenu bavit, měli se předtím dívat na ČT 1, na seriál „Dabing“, ten je skvělý. Ovšem slavnostní vyhlášení ankety je úplně jiný žánr. A že se z toho v minulosti dělala mnohdy až buranská zábava typu „Sranda musí bejt, i kdyby tátu věšeli“, tak to je potíž minulých ročníku, ne toho posledního vyhlášení.

Nevím, proč se tady chce někdo pořád bavit, až se „ubaví“ k smrti. Zřejmě je to otázka tuzemského (ne)vkusu přiživovaného estrádami a otravnými přihlouplými soutěžemi v různých místních komerčních televizích.

Jak už jsem řekl, mně se letos líbilo moderování i střízlivý hudební doprovod. A také výběr lidí, kteří ceny předávali. Byl to dobrý nápad angažovat do role předávajících osobnosti, jež se dokázaly prosadit i mimo fotbal, jako jsou jedna z nejpopulárnějších českých youtuberek, brankářka českého národního týmu Barbora Votíková, úspěšný bytový designer Marcel Gecov či podnikatel s klikami Ivo Ulich. Také angažování nejlepší Fotbalistky světa 2014, slavné Němky Nadine Kesslerové, byl výborný počin. Škoda jen, že let té, která měla být Fotbalistkou roku 2017 vyhlášena, tedy Lucie Voňkové z Bayernu Mnichov, musel být kvůli špatnému počasí zrušen, takže cenu z rukou legendy ženského světového fotbalu přebíral náhradník.

Volil jsem vítěze – tedy Pavlenku a Šilhavého
Jak říkám, mně se to vyhlášení po letech líbilo. Co se mi nelíbilo, byly výsledky ankety, ale s tím nic nenadělám. Musím respektovat názory kolegů „akademiků“. Zeptat se ale mohu: proč za rok 2017 zvítězili Vladimír Darida a Pavel Vrba, když v tom roce nic nevyhráli? Ano, vím, mezi slepými bývají jednoocí králi, takže tohle byly ceny v podstatě jen za půlroku úspěšné činnosti. Darida, při vší úctě k němu, toho, i kvůli zranění, na podzim moc nenahrál a Vrba na jaře odpočíval a nic netrénoval.

Já jsem svůj hlasovací lístek odevzdal už 14. listopadu 2017. Na prvním místě mezi hráči jsem měl brankáře Jiřího Pavlenku, který se, žel ani do závěrečné pětice, nedostal. A mezi trenéry jsem volil Jaroslava Šilhavého.

Důvody jsou jasné. Pavlenka se zásadně zasloužil o to, že se Slavia stala po osmi letech zase mistrem. Kdyby nestál v bráně červenobílých, nikdy by titul nevyhráli, to bylo jasně vidět poté na podzim i v sobotu v derby na Letné. Ve druhé části sezony se prosadil i v bundeslize, ve Werderu Brémy, kde na podzim udržel hned pět čistých kont. A Jaroslav Šilhavý dovedl slávisty k titulu. A i když mu podzim z různých důvodů nevyšel podle představ, zasloužil si být Trenérem roku 2017. Ostatně, kdyby měl v brance Pavlenku, nejspíš by vedl Slavii dosud a postoupil by s ní i do jarní části Evropské ligy.

Ostuda – v Síni slávy stále chybí Plánička
Toť můj názor. Chtěl bych věřit tomu, že rok 2018 nabídne více možností ke kvalitní volbě v anketách Fotbalista i Trenér roku. A že si kolegové „akademici“ konečně vzpomenou, jaká je to ostuda, že v Síni slávy českého fotbalu ani dvaadvacet let po své smrti stále není nejlepší světový brankář před druhou světovou válkou František Plánička (je tam zatím jen tým vicemistrů světa z roku 1934).

Více informací o Levné Dětské Fotbalové Dresy, stačí navštívit www.fotbaloveonlineshop.com.

Svěřenci Arséne Wengera si po špatných výkonech v lize spravili chuť, když na San Siru překvapili domácí AC Milán a udělali velký krok k postupu do čtvrtfinále. Roli papírové favorita naplnilo Atlético Madrid, které v duelu s ruským soupeřem nezaváhalo, zato Dortmund zklamal.

Arsenal je jednou nohou ve čtvrtfinále, Plzeň prohrála na hřišti Sportingu
Arsenal se v lize pomalu loučí s nadějí na velkou čtyřku, která by mu zajistila účast v prestižní Lize mistrů, a tak není divu, že se Arséne Wenger při ostře sledovaném utkání s AC Milán po předchozích nezdarech uchýlil k více defenzivní taktice. Zatímco ve formě hrající AC se snažilo hlavně v druhém poločase dostat do vápna soupeře, Arsenal hrozil z rychlých protiútoků. Na vedoucí dva góly Kanonýrů Rossoneri po celý zápas nebyli i přes střeleckou převahu schopni zareagovat, a proto si do odvety vezou hořkou domácí porážku 0:2.

Atlético Madrid, které se řadí na jednoho z největších favoritů této soutěže, doma přivítalo ruský celek Lokomotiv Moskva. Ačkoliv se z předchozích prohlášení domácí obávali, že se bude jednat o vyrovnané utkání, průběh zápasu tomu nakonec vůbec neodpovídal. Atlético prakticky od začátku až do konce kontrolovalo utkání a navíc vstřelilo tři branky, které jim v odvetě mohou usnadnit postup do čtvrtfinále.

O překvapení kola se postaraly domácí porážky týmů CSKA Moskva a Borussie Dortmund. První jmenovaný ve vyrovnaném utkání jen těsně nestačil na francouzský Lyon (0:1), druhý jmenovaný se pouze snažil snížit dvougólový náskok hostů. Dortmund byl proti papírově slabšímu Salcburku více na míči, ovšem střelecká aktivita se o něco více držela na kopačkách hostů. Ti k překvapení všech v Signal Iduna Parku vyhráli 2:1 a v odvetě se porvou o postup.

Hráči Viktorie Plzeň se na půdě Sportingu sice snažili, ale ve výsledku měla rozhodující slovo kvalita na hřišti. Ta portugalskému celku dovolila si po většinu zápasu držet herní převahu, ze které domácí vytěžili dva góly. Nebýt pohotových zákroků brankáře Hrušky, mohli jsme se bavit o čtyř až pětigólovém přídělu, ovšem právě jeho pohotové reakce držely Západočechy stále ve hře. Viktoriáni se ke konci zápasu snažili alespoň o korekci skóre, jenže když už přišel nějaký dobrý náznak, tak mu chybělo přesné zakončení. Celkový výsledek zápasu 2:0.

Více informací o fotbalove dresy vyprodej, stačí navštívit www.fotbaloveonlineshop.com.

„Ital ve Spartě? To bude průšvih jako Brno. Zatím jsem se nesetkal s jediným člověkem, který by toho Itala podržel. Vždyť ten kluk všude, kde byl, tak ho vyhodili,“ nechápal loni začátkem června sparťanský „projekt“ internacionál Ladislav Vízek. A měl, jako často, stoprocentní pravdu. Dokonce i s tím Brnem, protože právě po nedělním nevydařeném ligovém zápase Sparty se Zbrojovkou dostal italský hlavní kouč Andrea Stramaccionii se svou početnou suitou na Letné padáka. Jenže jak to bude dál, co si nyní s tím „projektem“, jak honosně nazývala Italovo letenské angažmá s jeho košatým mnohonárodnostním realizačním týmem Křetínského média, počít? Co s těmi všemi drahými platnými smlouvami?

Stramaccioni už zničil Panathinaikos, jak to zvládne Sparta? To bude průšvih jako Brno, říkal Vízek a měl pravdu
Jako už bylo řečeno, Stramaccioniho nástupcem by se měl stát Pavel Hapal, který velmi úspěšně působil u slovenské jedenadvacítky a ve Spartě dřív působil krátce jako hráč. Bývalý útočník David Střihavka, který ho zná ze společného působení v Žilině a Baníku Ostrava o Hapalovi pro isport.cz řekl: „Mám pro něj jen chválu, hrálo se mi pod ním velmi dobře. Máme dodnes velmi dobrý vztah. A jeho přínos pro Spartu? Může přinést dobrou atmosféru do kabiny, komunikuje s hráči, důvěřuje jim. Když přijde do šatny, přinese tam svěží týmový duch, a to je přesně to, co Sparta nyní potřebuje. Slovenská jedenadvacítka pod ním hrála útočný fotbal. Ale jeho největší deviza je v lidskosti v kabině.“

Po nás potopa?
Jenže co s tou „potopou“, kterou na Letné neúspěšný italský kouč nechal? Sám ostatně přiznal, že těch nových cizích hráčů bylo až moc. Janko, Mandjeck a Biabiany (a s nimi nepochopitelně i Karavajev) sice odešli, ale noví cizinci se zase na Letné objevili.

A hlavně, kolik to všechno bude stát? I proto se nejspíš sparťanskému majiteli Danielu Křetínskému do tohoto rázného řezu tak dlouho nechtělo. I proto zřejmědával Stramaccionimu stále novou a novou šanci, i když už musel vědět, že to je cesta do pekel.

Fotbal a Sparta je jeho hráčka, která mu však za těch už skoro patnáct let moc radosti zatím nepřinesla.

Panathinaikos skončil v dluzích
Připomeňme si, jak dopadlo poslední angažmá Andrey Stramaccioniho v Panathinaikosu Atény a jak si tam z jeho působení dodnes lížou finanční rány.

Jak před časem připomněl server Týden.cz, tradiční řecký celek nevstoupil do sezony 2015/2016 vůbec šťastně, a tak vedení po deseti ligových kolech vyměnilo trenéra. V novém kalendářním roce šly výsledky nahoru a Stramaccioniho mužstvo začalo stoupat tabulkou. Olympiakos si s obrovským náskokem došel pro titul, Panathinaikos usiloval o druhou příčku a místo v kvalifikaci Ligy mistrů. V závěrečné nadstavbě však vyhrál jen dvakrát ze šesti zápasů a skončil až třetí. Stramaccioni měl ovšem smlouvu i na další sezonu a hodlal ji dodržet. V létě 2016 tak sáhl k razantní přestavbě kádru a přivedl několik posil. Očekávané výsledky se však nedostavily. Panathinaikos se přes AIK Stockholm a Bröndby Kodaň sice dostal do základní skupiny Evropské ligy, tam však vyhořel. Ve společnosti Ajaxu Amsterdam, Celty Vigo a Standardu Lutych uhrál jeden jediný bod. A když na konci listopadu 2016 přišla i série ligových porážek (mimo jiné i třígólový debakl od Olympiakosu), která vyvrcholila vyřazením také z Řeckého poháru, znamenalo to jediné – Stramaccioni v Aténách 1. prosince 2016 skončil a byl nahrazen novým trenérem Marinem Ouzounidisem.

Jenže hráči pod drahými smlouvami, které italský kouč do Panathinaikosu přivedl, samozřejmě v klubu zůstali. Výsledek?

Nedávno Panathinaikosu Atény hrozil rok bez evropských pohárů, pokud by do konce února nezaplatil dluhy svým věřitelům. Evropská fotbalová unie (UEFA) už Panathinaikos potrestala pokutou 100 tisíc eur (zhruba 2,5 milionu korun), v případě nesplacení dluhů mu hrozila další pokuta ve stejné výši. UEFA dlužnou částku dvacetinásobného řeckého mistra blíže nespecifikovala. V ligové tabulce patří slavnému klubu, v němž v sezoně 2004/2005 působil i současný sportovní ředitel Sparty Zdeněk Ščasný, až nelichotivé osmé místo.

Škoda velkých peněz, které zmizí v cizině
Dá se očekávat, že jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský situaci finančně ustojí. Ovšem zbytečně vyhozené, a to hodně velké, peníze to byly. Navíc jsou to peníze, které neskončily či neskončí v českém fotbale, který by je tolik potřeboval, ale zmizí v cizině. A to je možná ta největší chyba celého „velkolepého projektu“.

Na druhou stranu – angažování Pavla Hapala rozhodně není dobrou zprávou pro sparťanské konkurenty, pro Slavii, Olomouc, Liberec a v blízké budoucnosti samozřejmě i pro Plzeň. Jistě, Hapal může na Letné pohořet, stojí před ním obří úkol, před kterým ještě niky v životě nestál. Nemám rád velkohubá slova jako challenge čili výzva, ale tady to výjimečně sedí. A kolos jménem Sparta není slovenská „21“ ani Žilina. Ovšem volba je to správná.

Pokud si tedy Hapal nenechá do své práce příliš mluvit různými letenskými řediteli a hlavně vlivnými hráčskými agenty.

Zatím si v Plzni a v Edenu říkali: „Každý den, co bude Stramaccioni se svou partou na Letné, je pro nás dobrý.“ Tahle jistota pro ně tímto týdnem končí.

Více informací o fotbalove dresy vyprodej, stačí navštívit www.fotbaloveonlineshop.com.

V zápase Štrasburgu a Montpellieru diváci ve Francii neviděli a páteční dohrávka tak byla bezgólová. Stejný pech měla i páteční La Liga, to Bundesliga byla gólově bohatší, neboť v zápase Mohuče s Wolfsburgem padly dvě branky. Každopádně tři z pěti nejlepších lig měly páteční dohrávku o jednom zápase a všechna utkání skončila remízou.

V předehrávce osmnáctého kola HET ligy podlehla Dukla Praha doma Jablonci 0:1, utkání ale ovlivnily i technické chyby, kvůli kterým se začalo později a v prvním poločase se také muselo přerušovat.

Jablonec těsně porazil Duklu
Kvůli nefunkčnosti světel se začalo až o dvacet minut později a kvůli stejné chybě se zhruba na deset minut utkání v prvním poločase prerušilo. Nic zajímavého ovšem první půle nepřinesla a první branka padla až v 64. minutě, když udeřil Lischka.

Pro server idnes řekla tisková mluvčí Dukly k technickým problémům následující slova. „Ve středu a ve čtvrtek jsme kontrolovali technické zázemí celého stadionu včetně světel. Všechno bylo v pořádku. Bohužel dnes krátce před výkopem se zjistilo, že jsou problémy s jedním ze světelných stožárů. V současné době bohužel nejsme schopni přesně říct, z jakých je to příčin. Může to být asi i tím extrémně chladným počasím,“ prozradila Šárka Drobná.

Diváky však více zajímají pozápasové ohlasy koučů. Ten spokojenější byl pochopitelně jablonecký Rada. „Jsem spokojený s výkonem hráčů, hlavně s aktivní hrou směrem dopředu. Nechci nikoho vyzdvihovat, všichni odvedli velice kvalitní výkon,“ pochválil své svěřence.

Jaroslav Hynek byl pochopitelně méně spokojený. „My jsme si vytvářeli tlak hned od začátku zápasu, ale ta pauza nás rozhodila víc než soupeře,“ smutnil trenér Dukly. „My potom byli hodně nepřesní a v závěru zápasu už jsme měli na hřišti úplný chaos. Na podzim jsme byli schopni někdy v závěru s takovými zápasy něco udělat, teď jako bychom v tom byli bezradní,“ řekl Hynek smutně.
Více informací o Levné Dětské Fotbalové Dresy, stačí navštívit www.fotbaloveonlineshop.com.